Navigace

Obsah

STRATEGICKÝ  PLÁN

ROZVOJE

MIKROREGIONU  POLABÍ

 

* * *

Červen 2010

* * *

 

Strategický plán rozvoje Mikroregionu Polabí byl schválen usnesením valné hromady členských obcí dne 17.6.2010.

Textovou část s použitím zdrojů z jednotlivých obcí zpracoval Ing.Miloš Dvořák

Fotografie pořídil MVDr.Jan Kořínek.

Použití dokumentu nebo jeho částí je možné jen se souhlasem Mikroregionu Polabí.

 

Obsah:

 

I. Základní údaje Mikroregionu Polabí

II. Základní dokumenty, orgány, členové

III. Základní principy Strategického plánu Mikroregionu Polabí

IV. Historické a místopisné vymezení členských obcí Mikroregionu Polabí

V. Základní požadavky a směry rozvoje  členských obcí Mikroregionu Polabí

 

 

I. Základní údaje Mikroregionu Polabí

 

Sídlo: Husovo náměstí 23

              289 22 Lysá nad Labem

 

Datum založení: 30.6.2003

Datum registrace: 18.3.2004

Číslo registrace: 233/23004/NY

 

IČO:71216286

DIČ: CZ71216286

 

Bankovní spojení: ČS a.s., pobočka Lysá nad Labem

                              Náměstí B.Hrozného 17

                              289 22 Lysá nad Labem

 

II. Základní dokumenty, orgány, členové

Základní dokumenty:

1) Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí Mikroregion Polabí (zakladatelská listina )

2) Stanovy Mikroregonu Polabí

 

Orgány Mikroregionu Polabí:

a) správní rada – 5 členná, v jejímž čele stojí předseda a místopředseda

b) revizní komise – 3 členná, v jejímž čele stojí předseda

c) valná hromada – jejími členy jsou všichni členové svazku obcí.

 

Členové dobrovolného svazku obcí:

Lysá nad Labem

Přerov nad Labem

Semice

Stará Lysá

Ostrá

Stratov

Starý Vestec

Jiřice

Bříství – přistoupilo 29.6.2005

Milovice – přistoupily 5.2.2009

 

III. Základní principy Strategického plánu Mikroregionu Polabí

 

Strategický plán byl zpracováván ve smyslu zák. 248/2000 Sb. v platném znění a je následně členěn:

 

I.     Analýza řešeného území - dosavadní vývoj, současný stav území a jeho struktura.

II.    Identifikace klíčových problémů, budoucí očekávaný stav území a struktura složek na

        něm umístěných.

III.   Strategie k dosažení cílového stavu, podrobné kroky, které přispějí k postupnému

        směřování současného stavu k cílovému,budoucímu očekávanému stavu.

IV.   Podpůrné programy napomáhající a vedoucí k naplnění strategie.

 

Strategický plán vychází z plánů rozvoje příslušné obce v mikroregionu, které byly schváleny zastupitelstvem jednotlivých obcí ve smyslu zák. 128/2000 Sb., o obcích. Strategický plán  vytváří synergické vazby mezi těmito rozvojovými plány a napomáhá tak k jejich optimální realizaci v daném území.Tento plán má iniciační charakter a měl by vést k ujasnění cílů a posílení místních zdrojů  při usměrňování jak lokálního, tak i regionálního rozvoje. Z tohoto úhlu pohledu se jeví strategický plán jako dohoda politické reprezentace jednotlivých obcí v mikroregionu s představiteli neziskového sektoru, místními podnikateli a dalšími aktivními občanskými sdruženími i jednotlivými občany o hlavních směrech rozvoje a plánech na střednědobé 6ti až 10ti leté období, pro obecněji formulované části strategického plánu. Jednoznačným cílem strategického plánu je iniciace jednotlivých vnitřních i vnějších předpokladů sociálního a ekonomického rozvoje. Strategický plán je tedy orientován na formulování předpokladů pro potenciál sociálně-ekonomického rozvoje. Proto se zaměřuje na jednotlivé aktivity, které je účelné v řešeném území podporovat a snaží se nalézt odpovědi zejména na tyto otázky. V tomto smyslu tedy nelze zaměňovat roli strategického plánu například s územním plánem, jehož rozsah jak zpracování tak i následného využití je jiný.

 

IV. Historické a místopisné vymezení členských obcí Mikroregionu Polabí

 

Lysá nad Labem

Město Lysá nad Labem o katastrální výměře 3.360 ha se nachází v úrodné polabské nížině, 30 km severovýchodně od Prahy. Pod jeden správní celek patří  části Litol, Byšičky a Dvorce.

První historická zmínka o původní osadě je z 11. stol. Archívní dokumenty uvádějí turris dicta Lissa – strážní věž u Zemské stezky. Lysou na město povyšuje dne 4. 3. 1291 královna Guta Habsburská, manželka krále Václava II.. V průběhu staletí majitelé lyského panství město dotvářeli k obrazu svému. Po rodu Smiřických má město dodnes ve svém znaku barvy černou a bílou. Přes vlastnictví císařské koruny nakonec Lysá doznala největšího rozkvětu v majetku rodu Šporků, zejména Františka Antonína. Z jeho doby se zachovalo nejvíce památek, které městu vtiskly jedinečný barokní ráz. Dominantu města bezesporu tvoří Augustiniánský klášter (dnes státní archiv), zámecký objekt (dnes domov důchodců) a kostel sv. Jana Křtitele s barokními sochami na ohradní zdi. Zámecký park se pyšní zcela ojedinělým komplexem alegorických soch, který nemá ve světě obdoby. Za zmínku stojí budova staré radnice z r. 1747 a budova muzea z r. 1754. Jeho expozice, kromě regionální historie, dokládá život a dílo lyského rodáka, prof. Bedřicha Hrozného, orientalisty světového jména.

V současné době je Lysá n.L. známa především výstavištěm s tématicky zaměřenými výstavami, stejně jako dostihovým závodištěm s mezinárodními akcemi. K velkým prosperujícím firmám v Lysé n.L. patří Kovona, a.s., Dywidag Prefa, a.s., Interhoeck, s.r.o., Linde+Wiemann CZ, s.r.o., ARS Altmann, s.r.o. a nově otevřená firma Misan. Spojení s okolím zajišťuje autobusová a hlavně železniční doprava.

Město poskytuje svým návštěvníkům nejen ubytovací kapacity, stravování a obchodní síť, ale nabízí hlavně kulturní a sportovní vyžití. Zejména pak turistiku a nenáročnou cykloturistiku v rovinatém Polabí. Na těchto toulkách můžete navštívit bývalou eremitáž u sv. Václava, půvabná zákoutí Hrbáčkových tůní na Labi, Hrabanovskou černavu, nebo se projít naučnou stezkou Lysá nad Labem - Čelákovice. Z kulturních akcí zaujmou tradiční Lyský Montmartre, Šporkovy slavnosti, Polabské variace, Advent a Živý Betlém. Samostatnou návštěvu si zaslouží místní část Byšičky. Je to zcela ojedinělá, zachovalá osada typu okrouhlice, založená F.A.Šporkem v roce 1717. Má 48 domů se 62 obyvateli, zabývajícími se převážně zemědělstvím.

V části Litol je novorománská kaple z r. 1886. V části Dvorce lze, kromě kapličky, najít v půvabných lesích stopy po eremitáži sv. Františka, na tzv. Altánu. Osada Dvorce leží západním směrem od Lysé nad Labem u lesa Bor. Dvorce (Vystrkov) založil v roce 1760 František Karel Rudolf Sweerts-Spork. Domky tehdy stávaly pouze na jedné straně cesty, proto se zde vžilo pořekadlo,že se ve Dvorci chléb peče po jedné straně. Nedaleko osady v lesích,v místech zvaných dodnes U Altánu,bývala poustevna sv.Františka. Ke Dvorcům patřila samota Bažantnice, kterou tvořila vlastní budova s číslem popisným 1 a okolní porosty. Jednopatrová stavba Bažantnice pocházela snad již z doby Habsburků, neboť na bývalé stodole byl umístěn na západním štítě kamenný znak a letopočet ze 17.stol. Hrabě Sweets-Spork nechal Bažantnici v roce 1758 obnovit, za tohoto období se zde prodávalo dvě stě bažantů ročně. V roce 1837 byl porost staré Bažantnice vykácen.

Znak města tvoří červený štít, na něm stojí na zelené půdě stříbrná čtyřhranná věž s pěti stínkami (zuby) cimbuří a branou s vytaženou padací mříží. Věž je budována z kvádrů. Nad branou je na věži je doprava nakloněný štítek šikmo dělený; pravé pole je bílé, levé černé. Po stranách brány přiléhají k věži nevelké části nízké hladké zdi.

Přerov nad Labem

Obec Přerov nad Labem neupoutá jen svým osazením do malebné polabské krajiny, protkané lužními lesy a labskými tůněmi, ale i bohatou historií, sahající až do mladší doby kamenné. V 10. stol. zde stávalo hradiště, patřící Slavníkovcům. Významný byl rok 1499 – osada byla povýšena na městečko, a dále pak rok 1547, kdy byl Přerov začleněn mezi královské statky, ale s vlastní správou. Roku 1631 byl Přerov přičleněn k brandýskému panství.

V současnosti je Přerov typickou polabskou prosperující zemědělskou obcí. O tom svědčí čilá výstavba nových rodinných domů. Má víc jak tisíc obyvatel, kteří stejně jako sem dojíždějící, využívají od r. 2003 výhod Pražské integrované dopravy. Obec je zřizovatelem základní školy (zahrnuje i mateřskou školu, jídelnu, družinu). Byla vybudovaná vakuová kanalizace s čističkou odpadních vod, plynofikace, je zajištěna lékařská péče, pošta, obchody. V obci je řada prosperujících firem, např. Školky Montano, s.r.o., Závlahy Přerov n.L., ÚKZÚZ, stanice Přerov n.L., dále pak rodinné zemědělské farmy a drobné provozovny.

Obec je známá především Polabským národopisným muzeem – skanzenem. K dalším významným památkám a zajímavostem patří kostel sv. Vojtěcha, přerovský renesanční zámek a Muzeum MotoVelo.

 

Semice

První zmínka o obci je z r. 1352. Samotná obec leží v úrodné oblasti, předurčující ji k zemědělskému způsobu obživy od středověku až po současnost. V obci stávaly v minulosti dvě tvrze, ze kterých se mnoho nezachovalo. Nejvýznamnější kulturní památkou je kostel sv. Maří Magdalény z r. 1731, dále pak statek a několik barokních vjezdů ve stylu tzv. českého selského baroka.

V obci, která má 860 obyvatel, prosperují firmy: BRAMKO s.r.o., Pavel Pokorný – BRAMKO, MONTANO Ing. Valtr, s.r.o. aj. Obyvatelé obce pravidelně využívají služeb zdravotního středisko, řady obchodů a pohostinství. V obci je mateřská a základní škola. Na vysoké úrovni je sportovní činnost.

Pro pěší turistiku je velmi zajímavá okolní krajina, zejména pak sousední Kersko.

 

Stará Lysá

Podle archeologických nálezů patří k nejstarším osídleným místům v regionu. První zmínka pochází z r. 1013; je doloženo uvěznění knížete Jaromíra na zdejším dvorci. V r. 1052 byla osada přičleněna k majetku kapitulního kostela sv. Václava ve Staré Boleslavi. Katastrální území obce činí 969 ha, obec má 267 domů a 537 obyvatel.

Rozložení obce v tzv. Zlatém pruhu země české ji předurčilo k intenzívní zemědělské činnosti a rozvoji podnikatelských aktivit. K tomu vedení obce vytváří optimální podmínky. Ve svém důsledku to má značný vliv na pozitívní populační vývoj i rozkvět firem s pracovními příležitostmi. Přibývá rodinných domků, narůstá počet narozených dětí. To vše přináší obci užitečný prospěch. Ale ani samotní obyvatelé nezůstávají pozadu. Rozvíjejí bohatou spolkovou činnost s pestrými akcemi kulturními i sportovními.

Stará Lysá  se může pochlubit vlastními památkami. Kulturně historickými dominantami jsou sedmisetletá památná lípa s kamenným křížem z r. 1840, kaple sv. Jana Křtitele s památkově chráněnou skupinou šesti lip malolistých a zvonička z 1. pol. 19.stol. Součástí Staré Lysé je obec Čihadla se zámečkem Bon Repos, který založil F.A.Špork na konci 17.století a užíval jej jako místo odpočinku a lovu. Zámeček je v soukromém držení, několikrát ročně se otevírá veřejnosti. Cesta k zámku je lemována kaštanovou alejí, jejíž začátek je u kaple sv.Šimona Stylity.

Obec je křižovatkou několika turistických tras a cyklostezek.

 

Ostrá

Malá obec s 245 domy, 183 chatami  a 481 obyvateli. Její historie je bohatá, protože obec ležela na obchodní stezce Kladskopolské. První písemná zmínka je až z r. 1503, kdy ji zdědil Albrecht Smiřický. V r. 1709 byla založena obec Šnepov F.A. Šporkem. Ten své panství využíval k honu a lovu. V současné době je Šnepov součástí obce Ostrá.

Dnes je Ostrá opět přitažlivá svou krásnou přírodou s chatovými oblastmi Buda a Felinka a tábořištěm u jezera Ostrá. Zde i na dalších vodních plochách, vzniklých po vytěžení písku, se vyžívají rybáři. Turisté mohou využívat cyklostezky z Čelákovic do Libice n.C., vedoucí kolem nedaleké zříceniny gotického hradu Mydlovaru.

Turisty a návštěvníky však nejvíce lákají a přitahují bylinné zahrady s historickým centrem firmy Botanicus, s.r.o., nabízející atraktivní programy a ekologické výrobky. Láká i Muzeum kamen, které má již přes 100 exponátů. Je nutné zmínit kapličku na návsi z r. 1894, secesní školu z r. 1908 a kapličku ve Šnepově z r. 1906. Od r. 2005 má Ostrá vlastní železniční zastávku.

 

Stratov

Malá obec, s počtem 434 obyvatel, se rozkládá na 631 ha v úrodné polabské nížině. Má velmi bohatou historii. Zmínky o jejím založení uvádí kroniky již v r. 1357. V průběhu staletí ves patřila četným majitelům. Od r. 1548 náležela císaři Ferdinandu I. a od r. 1647 Šporkům. Osudovým byl Stratovu rok 1772, kdy v Čechách řádil mor. Z vděčnosti, že si vyžádal jen 7 obětí, obyvatelé vystavěli kapličku zasvěcenou Nejsvětější Trojici Boží. K dalším významnějším památkám patří kříže z r. 1850, 1855 a pomník padlým v 1. světové válce.

V současnosti se k podnikatelským aktivitám řadí Pěstitel Stratov, a.s., Bohemiaseed s.r.o., autodopravce, zámečnictví a několik stavebních firem. Obyvatelům slouží dvě pohostinství a jeden obchod. Obecní úřad sídlí v budově bývalé školy. Kromě úředních záležitostí dbá i na rozvoj kultury a sportu s aktivním fotbalem, volejbalem a především nohejbalem, kde v žákovské kategorii již čtvrtým rokem reprezentuje Středočeský kraj na Mistrovství republiky.Spojení s okolím zajišťuje železniční a autobusová doprava.

Jižně od Stratova se nachází Chráněná krajinná oblast Mydlovarský luh se vzácnými druhy rostlin (ladoňka dvoulistá, kruštík labský) a ptactva (ledňáček, slavík). Kolem řeky Labe vede cyklistická naučná stezka.

 

Starý Vestec

Malá obec, o rozloze 355 ha a s počtem 150 obyvatel, leží na frekventované křižovatce Praha – Poděbrady a Český Brod – Lysá n.L. Tato poloha dala předpoklad dávného osídlení již v pravěku, jak svědčí archeologické nálezy z doby bronzové. Před rokem 995 patřila osada Slavníkovcům. První písemné zmínky o obci však jsou až z r. 1320, kdy náležela Břevnovskému klášteru. Od r. 1437 patřila Přerovu n.L. a v letech 1616 – 1850 byla součástí brandýského panství.

V obci je kaple sv. Václava z r. 1861 (obnovena v r. 1993) a pomník padlým v 1. světové válce. Péčí obyvatel je zachováno několik vjezdů (bran) do zemědělských usedlostí ve stylu českého selského baroka.

V současnosti provozují v obci činnost dvě větší zemědělské firmy a CHOPA, spol.s.r.o., zabývající se výrobou kosmetiky a drogistického zboží. Ubytování a stravování zajišťuje motorest U Slunce a penzion Na Statku.

 

Jiřice

Nejsevernější obec regionu o katastrální výměře 840 ha, s počtem 164 obyvatel v 68 domech.

První písemná zmínka o obci je z r. 1479. Od pradávna to byla osada se zemědělským charakterem. Rozmachu dosáhla za 1. republiky s téměř 450 obyvateli, se školou, hotelem, hospodami a obchody. Projevil se zde význam okrajové obce u vojenského výcvikového prostoru. Do všeobecného povědomí však vstoupila až v r. 1940, kdy byli její obyvatelé násilně vystěhováni, na jejím katastru byla zřízena střelnice německých okupantů a vliem válečných událostí byla obec téměř celá zničena.. V r. 1946 došlo ke znovuosídlování obce, ale vrátila se necelá třetina obyvatelstva. Od r. 1968, po obsazení vojenského výcvikového prostoru vojsky sovětské armády, byla v obci stavební uzávěra a došlo k další stagnaci.

V centru obce je parčík s dvěma pomníky – jeden je věnován obyvatelům obce, padlým v 1.světové válce, druhý pak všem, kteří byli vystěhováni v roce 1940. Poblíž pomníků bylo v roce 2010 vybudováno dětské hřiště s několika herními prvky, a to jako známka oživení obce a symbol sepětí minulosti a budoucnosti.

V současnosti obec usiluje o lepší životní prostředí svých občanů. Byly vydlážděny chodníky, provedena plynofikace a vybudován obecní vodovod. Rovněž bylo zrekonstruováno fotbalové hřiště, sloužící tělovýchově. Nedaleké bývalé vojenské objekty sovětské armády byly rekonstruovány na nápravná zařízení.

Bříství

Nejjižnější obec regionu leží na strategicky významném místě, u nájezdu na dálnici D 11. V současné době žije v Bříství 320 obyvatel ve 160 domech.

První písemná zmínka o obci je z r. 993, kdy byla vyňata ze Slavníkovského panství a byla darována Břevnovskému klášteru. Během staletí obec často měnila majitele. V 16. století dokonce patřila Ferdinandu I.

Významnou památkou, a to nejen pro obec, ale i pro celý Středočeský kraj, je bezesporu kostel Nalezení sv. Kříže ze 13. stol. Původně románský, založený břevnovským klášterem, byl postupně přestavován: v gotickém slohu v pol. 14. století, v pol. 18. století byl zbarokizován a rozšířen o chrámovou loď. V polovině 19. století byla ke kostelu přistavena zvonice. Nad obcí na Křížové hůrce se nachází zřícenina barokní kaple, zasvěcená Povýšení sv. Kříže. Vystavěna byla v r. 1714 a v r. 1818 vyhořela.

Na návsi, uprostřed parčíku, je osazena socha sv. Jana Nepomuckého (1702) a pomník obětem válek. Ve vsi jsou dochovány dva barokní vjezdy.

Obec si zachovala, až na některé moderní zástavby, půdorys historické české vesnice, rozmístěné podél hlavních komunikačních tahů. Občanům, trvale žijícím v obci i těm přechodně žijícím ve 24 rekreačních objektech, slouží jedna prodejna a jedno pohostinství. Ke sportovnímu vyžití je fotbalové a tenisové hřiště se šatnami a požární nádrž, která je využívána jako koupaliště. Obec má velmi výhodné autobusové spojení.

Milovice

První písemný záznam o existenci Benátecké Vrutice je datován do roku 1241, kdy královna Kunhuta, manželka českého krále Václava I., darovala Benáteckou Vrutici lyskému klášteru. Podle pověsti ovšem vznikla B. Vrutice mnohem dříve a název jí byl dán podle vyvěrajících pramenů vody. Střídavě patřila pod lyské a benátecké panství. V patnáctém století byly vesnice B. Vrutice a Mladá připojeny na dobu 31 let k Milovicím. Významným byl zdejší velký rybník nazývaný Vrutický – rozkládal se až k Milovicím; v druhé polovině 18. století byl vysušen.

Na území dnešní městské části Milovice stávalo ve 14. století zemanské sídlo vladyky Holomka, které se v archivních listinách nachází pod názvem 'villa Milewicz' - tvrz Milevice. První zmínka dle archiválií je ze 4.1.1396, a to v souvislosti s pozůstalostí po manželce Sperkově, Pavlíně.

Nedílnou součástí historie Milovic a Benátecké Vrutice je vznik vojenského újezdu Mladá v roce 1904, ve kterém postupně působily armády rakouskouherská, československá, německá a sovětská. V roce 1940 byla Benátecká Vrutice nuceně vystěhována a z poloviny téměř zlikvidována německou armádou. V roce 1968 zabrala vojenský újezd na 22 let sovětská armáda.

K 30. červnu 1991 odešel z Milovic poslední sovětský voják. Vojenský výcvikový prostor byl zrušen v roce 1995. V roce 1996 došlo ke sloučení města Milovice s obcí Benátecká Vrutice

Ve znaku města je stříbrná hlava srny s krkem a zlatým jazykem. Tento nejstarší doložený heraldický motiv se objevoval na středověkých pečetích rytířů z Milovic. Srna je umístěna v zeleném štítě s vybíhajícími třemi hroty k hornímu okraji stříbrné hlavy štítu. Zelená barva má připomínat bohatství lesů v regionu.

 

V. Základní požadavky a směry rozvoje členských obcí Mikroregionu Polabí

Lysá nad Labem

- výstavba II.etapy obchvatu města s křížením dvou železničních tratí

- výstavba Domova důchodců

- revitalizace Zámeckého vrchu

- letní kino: zastřešení jeviště, hlediště, rekonstrukce promítací kabiny a WC

- Muzeum B.Hrozného: oprava fasády včetně stavebních úprav

- oprava zámecké zdi

- demolice dřevěné boudy v zámeckém parku a na jejím původním místě výstavba

    zabezpečeného skladu městského mobiliáře, včetně připojení na centrální rozvod el. proudu

    v zámeckém parku

- získání části objektu kláštera či zámecké budovy pro vybudování nové obřadní síně a

  odpovídajícího zázemí

- vybudování stálého městského informačního centra

- rozšíření TV vysílání alespoň na oblast mikroregionu

- celková rekonstrukce školního hřiště u ZŠ J.A.Komenského

- logopedická třída MŠ Dráček

- ZŠ B.Hrozného č.p.1317 zateplení + výměna oken

- ZŠ B.Hrozného čp.12 výměna oken

- rekonstrukce školní kuchyně Eurest

- zateplení MŠ Čtyřlístek Brandlova ul.

- rekonstrukce kotelny ve školním areálu J.A.Komenského a položení horkovodu pro

    vytápění školy B.Hrozného a T.G.Masaryka. Následné položení druhé větve a centrální

    vytápění ZUŠ, Domova SOŠ a SOU, chirurgie a radnice.

- zastřešení pavilonů ve školním areálu J.A.Komenského

- půdní vestavby ve školním areálu J.A.Komenského

- bezbariérové přístupy ve školním areálu J.A.Komenského

- rekonstrukce suterénu pavilonu školního areálu J.A.Komenského pro volnočasové využití - - - přístavby v pavilonech OA a Praktické školy – samostatné šatny a vchody

- postupné osazení výtahů k jednotlivým pavilonům

- rekonstrukce parkových úprav ve městě

- revitalizace lokality Mršník

- Lom parkové úpravy  a vybudování dětského hřiště

- Rozšíření ploch veřejné zeleně

- ozelenění extravilánu města – zejména páteřových polních cest a u polností v majetku města

- rekonstrukce zalesnění okolí města, výsadba nových příměstských lesů, zejména

    v severozápadní části extravilánu a v okolí Mršníku

- vybudování retenčních nádrží, do kterých by ústila dešťová kanalizace s přepadem do

   otevřené vodoteče vlévající se do Labe

- vytvoření rekreační vodní plochy Na Zbudově se zalesněným okolím

- výstavba kompostárny  a jeho úpravny na zahradnické substráty

- víceúčelová sportovní hala včetně zázemí a parkoviště jako centrální sportoviště města    

   v ulici Komenského

- hřiště a hala pro lední hokej

- městské koupaliště

- revitalizace centra města: Masarykova ulice (probíhá 2009-2010), náměstí B.Hrozného,

   Zámecká, Husovo náměstí

- úprava dvorů veřejně přístupných v centru města

- vybudování záchytného parkoviště u stanice ČD

- vyřešení parkování v Sídlišti (rozšíření parkovišť, parkovací dům)

- vybudování Labské cyklostezky  4,5 km ( 5. etap)

- opravy povrchů komunikací

- výkupy pozemků pod komunikacemi, které ještě nejsou v majetku města

- výstavba parkoviště a autobusových stanovišť na litolské straně podchodu

- zpevnění a zlepšení parametrů místní objížďkové komunikace za Kovonou, včetně zrušení

   nechráněného přejezdu přes ústeckou trať v Brandlově ulici.

- úprava nechráněného přejezdu přes pražskou trať u Kovony na chráněný přejezd.

- výkup části domu v Masarykově ulici od p. ing. Baráka a p. Šmída pro rozšíření chodníku a    

   v ulici Sojovická od pana Stolejdy.

- dtto od pana Jíši – parkoviště na rohu Zahradní a Masarykovy ulice

- výkup části domu od pana Kavky v Litoli – Jiráskova ulice pro vybudování chodníku

- intenzifikace ČOV, rekonstrukce vodojemu a dokončení výstavby městské kanalizace

- vodovod ul.Družstevní

- výměna azbestocementového potrubí 5 km

- výstavba kanalizace Byšičky

- Skautský dům: přípojka na sítě – vodovod a kanalizaci

- nové ochranné oplocení vodních zdrojů

- úpravna vody  - ionizací a doplnění dávkování chlóru v síti vodovodního potrubí

- napojení Stratova na ČOV Lysá nad Labem

- vyčištění vodotečí v okolí města, včetně jejich zatrubněných částí

- revitalizace Litolské svodnice v oblasti území uložiště bývalých cukrovarských kalů

- výtahy pro dům čp.1032 zdravotní středisko a č.p.214 poliklinika

- výstavba nové hasičské zbrojnice a střediska záchranné služby

- rekonstrukce administrativní budovy – Privum

- výstavba městského bytového domu pro sociální ubytování

- nové vchodové dveře do budovy radnice

- tepelná izolace půdního prostoru nad posledním patrem a odvětrání prostoru mezi půdou a

   střešním pláštěm

- rekonstrukce hřbitova – výstavba nového kolumbária

- výstavba krematoria a nové smuteční obřadní síně

- výkup pozemků od ČSAP, parková úprava  se zástavbou školského, nebo zdravotnického

   charakteru

- doplnění městského mobiliáře o lavičky, koše na odpadky, mobilní zeleň, městský

   informační systém, hodiny, veřejná WC a to vše i v městských částech  Litol, Byšičky a

   Dvorce, rekonstrukce energeticky úsporného VO a jeho zabezpečení podle norem ČR a EU

 

Přerov nad Labem

- celková rekonstrukce zdravotního střediska

- revitalizace centra obce

- společný vodovod

- rekonstrukce základní školy – probíhá, konec 9/2010

- výstavba komunikace „Na pískách“

- vybudování autobusových zastávek

- vybudování a údržba cyklostezek

- cyklotrasy – udržování sjízdnosti, rekonstrukce polních cest, oprava místních komunikací

- rekonstrukce ČOV, doplnění dalšího stupně čištění

. - podtlaková kanalizace – obnova stávající a její rozšíření

- oprava budovy OÚ

- dešťová kanalizace – celková úprava, obnova a rozšíření

- veřejné osvětlení a veřejný rozhlas – oprava, údržba

- rekonstrukce požární zbrojnice –garáže, 2 bytové jednotky

- pořízení zásahové techniky požární ochrany

- podpora činnosti Sboru dobrovolných hasičů

- obnova a revitalizace rybníků

- obnova původních tůní a napajedel pro zvěř

- výsadba ovocných stromů podél polních cest

- zřízení, rozšíření a modernizace informačních systémů

- podpora činnosti místních zájmových organizací

- drobné památky – celkové opravy, obnova, udržovací práce.

 

Semice

- výstavba obecního vodovodu

- úprava (rekonstrukce) zeleně v obci

- opravy  VO, chodníků a místních komunikací

- dokončení úprav v ZŠ

- oprava (přestavba) MŠ

-  výstavba dětských hřišť

-  rekonstrukce budovy OÚ

-  rekonstrukce „Sokolovny“

-  rekonstrukce sportovního areálu v Borkách

-  intenzifikace ČOV a podtlakové stanice

 

Stará Lysá

- výstavba kanalizace a ČOV Stará  Lysá.

- výstavba komunikací ve stavební lokalitě "Za pecí" a "Krchoviček" - Stará Lysá.

- výstavba mateřské školy Stará Lysá v lokalitě "Za pecí

- realizace akce „Mokřad a tůně Hladoměř“ (ukončení 2011).

 

Ostrá

- dostavba kanalizace v celé Obci Ostrá. Zajištění ekologické likvidace odpadních vod v obci  

   Šnepov

- vybudování vodovodu v obci Šnepov

- vybudování lesoparku v bývalém rekreačním vojenském areálu Felinka , s možností

    sportovněrekreačního využití - výhodná poloha při cyklostezce

- zahrnutí do ÚP a následná realizace výstavby nového eurokempu u vodní plochy jezera

  Ostrá, tak, aby zde byly zajištěny podmínky odpovídající dnešním standardům. Opět se zde

   nabízí souvislost s vedením již existující cyklostezky

-  oprava zděného oplocení areálu mateřské školy (č.p. 109 Ostrá)

-  vybudování chodníků v Ostré a Šnepově

-  parková úprava v obci

-  areál dětského hřiště

-  dobudování sportovního areálu v „Hákově“

 

Stratov

- vybudování chodníků, alespoň při hlavní silnici Kostomlaty - Stratov

- vybudování Domu s pečovatelskou službou (je v územním plánu)

- vybudování kulturního stánku nebo víceúčelové haly na sport i kulturu

- odkanalizování obce

- vybudování sportoviště (malá dráha na kolečkové brusle se skateparkem)

- výstavba sociálních bytů v půdních prostorách obecního úřadu

- revize veřejné zeleně a zhotovení plánu restrukturalizace veřejné zeleně a jeho postupná 

realizace

- výsadba Biocentra – realizace v říjnu 2010 (byla přidělena dotace)

- údržba veškerých nemovitostí v majetku obce

- vybudování bezdrátového rozhlasu – již je hotov

- podpora výstavby nových rodinných domů

– výstavba inženýrských sítí v lokalitě Za Radostí II, kde má obec pozemky

- zviditelnění obce z hlediska cestovního ruchu

- postupná rekonstrukce veřejného osvětlení a vodovodního řadu

- podpora kulturních a sportovních aktivit občanů a spolků

- spolupráce s podnikatelskými subjekty na rozvoji zaměstnanosti

- rozšíření mateřské školy o jednu třídu

 

Starý Vestec

- vybudování splaškové kanalizace s ČOV Bříství společnou investicí s obcí Bříství

- vybudování skupinového vodovodu spolu s obcemi Přerov nad L., Semice a Bříství

- vyřešení hlučnosti a intenzity dopravy v obci na silnici II/611 a realizace přeložky silnice

   II/272 mimo obec

- dokončení kabelizace všech rozvodných sítí v obci

- vybudování dětského hřiště včetně vybavení

- výstavba inženýrských sítí pro budoucí výstavbu RD v jižní části obce

- po dokončení výstavby inženýrských sítí rekonstrukce zeleně v obci

 

Jiřice

- výstavba obecní kanalizace a napojení na kanalizaci ve Věznici Jiřice

- dokončení sportovního areálu na hřišti – výstavba tenisového kurtu

- úprava parčíku na návsi jako pietního místa, v druhé části zřízení dětského hřiště

- zpevnění prašných cest v obci recyklátem

- výstavba turistické rozhledny a napojení na cyklotrasu

 

Bříství

- vybudování splaškové kanalizace s ČOV Bříství společnou investicí s obcí Starý Vestec

- vybudování skupinového vodovodu spolu s obcemi Přerov nad L., Semice a Starý Vestec

-  vybudování nové čekárny u autobusové zastávky

- oprava hřbitovní zdi

- vymalování kostela Nalezení  Sv. Kříže

- oprava sportovních kabin

- oprava brány statku  v č.p. 7

- dovybavení dětského hřiště

 

Milovice – základní priority rozvoje

  • převod strategických nemovitostí (pozemků) do majetku města. Jde o pozemky rozvojových zón Topolová a V liškách, dále okolí Nám. 30 června a nádraží ČD a další pozemky.
  • zvýšení kvality personálu MěÚ v oblasti přípravy a řízení projektů k naplnění strategie rozvoje
  • řešení problémů plynoucí z dynamiky růstu obyvatelstva a podílu mladých obyvatel, kapacita a kvalita školských zařízení, trávení volného času, prevence kriminality a drogových závislostí, podpora rozvoje pracovních příležitostí v místě, zejména pro ženy (matky)
  • zlepšit stav komunikací vč. opravy komunikace z Benátecké Vrutice do Milovic, obnova rekonstrukce a výstavba silnic a chodníků ve vlastnictví města a jejich údržba
  • zvýšení příjmů města, růst daňových příjmů, který je za současných zákonných podmínek determinován počtem trvale hlášených obyvatel, navýšení nedaňových příjmů z využití vlastního majetku města (pronájem)
  • zpracování urbanistické studie na budoucí centrum města – trojúhelník vymezený ulicemi Ostravská, Armádní a Nádražní (nádraží ČD) s přilehlým okolím (Hakenův stadion, nám. 30. června, začátek Rakouského tábora)
  • zpracování regulačního plánu na budoucí centrum města a další strategické oblasti, plán regulující způsob výstavby v oblastech citlivých z pohledu dalšího rozvoje města. Jedná se o lokality (podle důležitosti):
  1. budoucí centrum města (viz výše k vymezení urbanistické studie)
  2. lokality výstavby RD: mezi Lesní a Topolovou, v okolí Italského hřbitova, vlevo od Tyršovy směrem na B. Vrutici
  3. lokality výstavby RD: Družstevní, B. Vrutice směr Benátky n. J., v okolí milovického hřbitova
  4. Rakouský tábor, přilehlé okolí podél Armádní ul.
  • napojení rozvojové lokality Topolová a V liškách na rychlostní komunikaci R10, alternativně buď napojení s využitím stávající komunikace Jiřická resp. od jejího napojení na Průmyslovou podél lokality Alexandrov směrem k Ruské cestě přes průmyslovou zónu v Benátkách n. Jizerou až po R10 anebo prodloužení ul. Armádní s napojením na komunikaci 2. třídy č. 272 severně za Benáteckou Vruticí. Tento bod je podmínkou využití rozvojových lokalit.
  • využití rozvojových lokalit Topolová a V liškách, příprava lokalit a nabídka investorům k podnikatelskému využití s preferencí přírodně šetrných aktivit s nabídkou pracovních míst místním občanům.
  • vybudování splaškové kanalizace v Benátecké Vrutici.
  • obnovení městské zeleně, nahrazení nevyhovující a přestárlé zeleně novou výsadbou a další kultivace v místech dosud neudržované zeleně.
  • klidová doprava, vybudování dostatečných kapacit parkovacích stání zejména na Balonce.
  • obnovení středu města a využití Domu důstojníků, zvelebení budoucího centra města v trojúhelníku mezi nádražím ČD, Hakenovým stadiónem a Domem důstojníků resp. Náměstím 30. června. Relevantní je zpracování urbanistické studie budoucího centra a regulačního plánu lokality. Dům důstojníků pak zčásti využít po rekonstrukci jako městský úřad příp. kulturní středisko.
  • podpora rozvoje obchodní sítě a služeb ve městě, účelná podpora v mezích možností města podnikatelským aktivitám konzistentním se zajištěním vybavenosti města obchody a službami poptávanými obyvatelstvem.
  • péče a rozvoj krajinné zeleně a její zpřístupnění obyvatelstvu, péče o krajinu ve spolupráci s občanskými aktivitami a její zpřístupnění k rekreačním účelům.
  • revitalizace oblasti Boží Dar, spolupráce se státem nebo krajem při hledání využití lokality s preferencí využití vytvářejícího ve větším rozsahu pracovní příležitosti obyvatelům města a okolních obcí.
  • obchvat Benátecké Vrutice, požadavek řešení obchvatu Benátecké Vrutice v rámci připomínek ke změně územního plánu.

 

Soubory ke stažení:

Strategický plán Mikroregionu Polabí III 2010.doc

Strategický plán - příloha FOTO.doc