Obsah

Špitál č.p. 100

V roce 1677 dala vystavit špitál majitelka kounického panství Marie Terezie
Anna Felicitas, vévodkyně Savojská a Piemontská, markraběnka Saluzská,
hraběnka Svisonská rozená kněžna z Lichtensteina. Jedná se o raně barokní
přízemní stavbu. V průčelním trojúhelníkovém štítu je umístěn kamenný znak.
Původně byla součástí špitálu kaple, zrušená v roce 1782.

Socha P. Marie Neposkvrněné (Immaculata)

V parku mezi zámkem a nákupním střediskem stojí socha Panny Marie
Neposkvrněné. Jedná se o raně barokní sochu z roku 1678 zhotovenou z
pískovce světle okrové barvy.
Na podestě stojí hranolový sokl osazený hladkým sloupem, sloup je zakončen
hranolovou hlavicí, na které jsou z boku vytesány niky. Na hlavici je socha
Panny Marie stojící na globu ovinutém hadem. Socha byla zrestaurována v roce
2007.

Archeologický ústav č.p. 105

Velká jednopatrová barokní budova z konce 18. století. Stěny jsou členěny
barokními rámovanými okny s reliéfy v nadokenních rámech, budova je
zastřešena mansardovou střechou. Od východu vede do areálu vznosná brána.
Dříve zde byl zájezdní hostinec.

Zámek

Původně tvrz středověkého původu. Nová renesanční tvrz byla postavena mezi
lety 1567/93 za Jáchyma Vachtly z Pantenova. V letech 1612 – 34 za Jana
Rudolfa Trčky byla přestavěna a rozšířena na trojkřídlý renesanční zámek.
Jan Rudolf z Morzina roku 1693 postavil kolem zámku ohradní zeď a obnovil
příkop. Roku 1719 za Václava Morzina byl zámek barokně upraven (dle
chronogramu na zámecké bráně), tehdy byly při vstupu do zámku umístěny dvě
sochy mouřenínů od F. M. Brokofa. Zámek byl od roku 1924 v majetku obce.
Roku 1949 byly provedeny úpravy pro potřeby školy. Roku 1990 zámek vyhořel,
byly zničeny střechy a poškozeny stropy se štukaturami. Od roku 2004 je
zámek ve vlastnictví soukromého majitele.


Kostel sv. Jakuba Většího

Podle tradice kostel v Kounicích existoval již ve 12. století. Ze
středověkého kostela zbyla dochována příčně obdélná gotická průčelní věž
postavená z pískovcových kvádrů. Větší klasicistní kostel byl k věži
připojen v letech 1834-36 podle návrhu arch. M. Čermáka. Dvě lunetová okna
pro kostel sv. Jakuba vytvořil Jan Veselý – malíř skla, který se narodil
24.7.1878 v Kounicích.


Sladovna – Panský pivovar

Původní renesanční pivovar z 2. poloviny 16. století. Dodnes se dochovalo
náročné východní průčelí s nikou a sochou sv. Václava – raně barokní
pískovcová socha z doby před rokem 1677. Obrys štítu rozčleňují symetricky
uspořádané obelisky, piniové šišky a koule.

Sochy strážných mouřenínů

Jedná se o pískovcové sochy z let 1718-19 v nadživotní velikosti, které
nechal zhotovit hrabě Václav Morzin, tehdejší držitel kounického panství.
Sochy mouřenínů z kounického zámku jsou řazeny mezi nejkvalitnější díla
Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Sochy jako strážci zámku mají bojový výraz,
jsou oblečeny do péřových suknic, čelenek a plášťů, upevněných řemeny. Nyní
jsou v Kounicích uloženy kopie soch. Originály byly nejprve zapůjčeny na
Světovou výstavu EXPO v Montrealu v roce 1967 a po té uloženy v Národní
galerii v Praze.

STŘEDOVĚKÝ VĚŽOVITÝ HRÁDEK (MOTTE)
Při leteckém průzkumu severozápadně od Kounic
se podařilo pracovníkům archeologického ústavu zachytit pomocí půdních
příznaků v poli
doklady středověkého opevnění, malého věžovitého hrádku kruhového půdorysu
chráněného příkopy a valem. Francouzský název motte, pochází z latinského
mutta,
znamenající výkop zeminy. Nelze vyloučit,    že právě zde na malém návrší
uprostřed mokřin, později přeměněných na rybník, stála původní kounická
tvrz, ale nejsou o ní žádné písemné zprávy. První zmínky jsou o dvoru a
pocházejí z roku 1257, kdy již dávno stál. Objevená situace se stala středem
pozornosti dalších leteckých archeologů, kteří stav zjištěné situace
několikrát v průběhu let dokumentovali stejně jako pracovníci Ústavu
archeologické památkové péče středních Čech.

BAROKNÍ BRÁNA
Vznosná barokní brána z konce 18. století, která byla dříve vstupní bránou
do kounického zámku.